Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Slezská identita: metodologickému nacionalizmu navzdory
Wyss, Johana
V tomto příspěvku autorka vysvětluje jak a proč se slezská identita vzpírá zažitým předpokladům, že fixní etno-nacionální identita je přirozená a nutná forma moderní společnosti a také nepostradatelná analytická jednotka.
"Serbian" Cultural Events in Buda and Pest between 1860 and 1867
Tömöry, Miklós ; Ira, Jaroslav (vedoucí práce) ; Erdösi, Péter (oponent)
"Srbské" kulturní dění v Budíně a Pešti mezi roky 1860 a 1867 Abstrakt Klíčová slova: nacionalismus, srbská historie, Habsburská monarchie, Budín a Pešť, zájmová společenství v městské kultuře Dvojměstí Budín a Pešť nacházející se v srdci Habsburky spravovaného Uherského království sehrálo důležitou roli jako centrum moderního maďarského a slovanského národního obrození - a to i v první polovině 19. století. Vznikající kruhy slovenské, srbské a chorvatské inteligence využívají veřejné a poloveřejné městské prostory a instituce společenského života. Pešť a Budín je možno dokonce nazývat "slovanskými městy1 " vzhledem k jejich důležitosti v tomto raném stádiu určování národní identity (a nejen kvůli jejich etnickému složení) . Tyto městské prostory hrály specifickou roli i v rámci srbského národního obrození. Byly zde zakládány různé instituce, které sloužily jako model pro obrozenecké snahy ostatních národů. Během daného období v těchto městech probíhá živá výměna idejí mezi Srby a Maďary; éru charakterizují vícejazyčnost a dokonce překrývající se identity. Při popisu komplexnosti kulturních interakcí v městském prostoru se ve své práci opírám o dílo o městských kulturních kruzích ve Vídni od Moritze Csákyho.2 Budín a Pešť tedy můžeme považovat za určující prostory srbského (a nejen srbského) národního...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.